Soudruh Bethune1 byl členem Dělnické pokrokové strany Kanady. Zemřel po svém padesátém roce. Dělnická pokroková Strana Kanady a Komunistická strana USA ho poslaly k nám, a on se nezalekl obtíží daleké cesty a přijel sem, aby pomohl Číně ve válce proti japonským uchvatitelům. Na jaře minulého roku přijel do Jen-anu, ale pak se vypravil do oblasti Wu-tchaj-Šanu, kde pracoval a kde předčasně zahynul jako voják v boji. Tento Kanaďan nesledoval žádné zištné cíle, obětoval všechny své síly boji za osvobození čínského lidu. Co ho k tomu podněcovalo? Jeho internacionalismus, jeho komunistické uvědomění, které musí být příkladem pro každého čínského komunistu. Leninismus učí, že světová revoluce může zvítězit jen tehdy, jestliže proletariát kapitalistických zemí bude podporovat osvobozenecký boj národů koloniálních a polokoloniálních zemí a jestliže zase proletariát kolonií a polokolonií bude podporovat osvobozenecký boj proletariátu kapitalistických zemí.2 Soudruh Bethune tuto leninskou linii uskutečňoval v praxi. My, čínští komunisté, také musíme tuto linii uskutečňovat v praxi. Musíme se spojit s proletáři všech kapitalistických zemí, musíme se spojit s proletáři Japonska, Anglie, USA, Německa, Itálie a všech ostatních kapitalistických států, a teprve pak budeme moci svrhnout imperialismus, dosáhnout národního a sociálního osvobození našeho lidu, národního a sociálního osvobození všech národů světa. V tom právě záleží náš internacionalismus — naše zbraň v boji proti úzkoprsému nacionalismu a úzkoprsému vlastenectví.
Nezištnost a obětavost v službě lidem, jimiž se vyznačoval soudruh Bethune, projevovala se u něho smyslem pro nejvyšší odpovědnost v práci a vroucí láskou k soudruhům a k lidu. Tomu se musí od něho učit každý komunista. Máme u nás nemálo lidí, kteří mají neodpovědný poměr k práci, berou na sebe pokud možno snadné úkoly, ale obtíží se bojí, těžká břemena svalují na bedra jiných, sobě ponechávají jen ta lehčí; ať dělají cokoli, starají se především o sebe, ale o druhé až potom. Udělají nějakou maličkost a vydávají ji za hrdinský čin, chodí a chlubí se, v obavě, že se to jinak lidé nedovědí. K soudruhům a k lidu se chovají nikoli s vroucí láskou, ale chladně, netečně, bezcitně. Takoví lidé vlastně ani nejsou komunisty, rozhodně je nelze považovat za opravdové komunisty. Všichni, kdo se vraceli z fronty, mluvili o Bethunovi s hlubokou úctou, všichni bez výjimky jím byli nadšeni. Bethune udělal obrovský dojem na všechny vojáky a obyvatele pohraniční oblasti provincií Šan-si, Čachar, Che-pej, kteří se u něho léčili nebo viděli na vlastní oči, jak pracuje. Každý člen komunistické strany se musí učit od soudruha Bethuna být opravdovým komunistou.
Soudruh Bethune byl lékař. Zvolil za své povolání léčit lidi a neustále zdokonaloval své umění. V celé zdravotnické službě 8. armády nebylo dovednějšího lékaře, než byl on. Je to skvělé poučení pro všechny ty, kteří s lehkým srdcem mění své povolání, pro všechny ty, kteří se štítí praktické práce, praktického uplatňování znalostí, a považují tuto práci za méněcennou, za práci, která neskýtá žádné vyhlídky.
Měl jsem příležitost setkat se se soudruhem Bethunem jen jednou. Potom mi napsal mnoho dopisů. Ale protože jsem měl mnoho práce, odpověděl jsem mu jen jedním dopisem, a ani nevím, zdali ho dostal. Hluboce želím jeho smrti. Teď všichni uctíváme jeho památku a to svědčí o hlubokých citech, jež v nás vzbudila jeho duševní síla. Všichni se potřebujeme od něho učit nezištnosti a obětavosti. Jen tak je možno stát se člověkem přinášejícím veliký prospěch národu. Člověk může být nadán většími nebo menšími schopnostmi, ale jedině těmito vlastnostmi — nezištností a obětavostí — stane se člověkem vznešené duše, opravdovým člověkem, člověkem vysoké morálky, který se zřekl přízemních zájmů, člověkem prospěšným národu.
Poznámky:
1 Norman Bethune (čte se: Besun) — člen Dělnické pokrokové strany Kanady, proslulý lékař. Roku 1936, když němečtí a italští fašističtí bandité napadli Španělsko, vypravil se na frontu a věnoval své síly službě španělskému lidu, bojujícímu proti fašismu. Roku 1937, když v Číně vypukla válka proti japonským uchvatitelům, přijel v čele skupiny kanadských a amerických zdravotnických pracovníků do osvobozených oblastí Číny. V dubnu roku 1938 se vypravil přes Jen-an do Pohraniční oblasti provincií Šan-si, Čachar, Che-pej a pracoval tam dva roky. Jeho obětavost, enthusiasmus v práci a smysl pro odpovědnost byly vzorem hodným následování. Dne 12. listopadu 1939 dostal při operaci raněných otravu krve a zemřel v okrese Wan v provincii Che-pej. ←
2 Viz J. V. Stalin, „O základech leninismu“, oddíl VI. „Národnostní otázka“ (Spisy, sv. 6. — Pozn. rus. red.) ←
Revoluční marxismus 