Čtenářský kroužek: Základy marxismu

Tento čtenářský seznam poskytuje přehled základních principů marxismu skrze jeho stěžejní texty. Nabízí i nahlédnutí do základů leninismu a maoismu.

Časový rozsah

Čtenářská skupina se spolu setkává proměnlivě po jednom, dvou nebo třech týdnech, podle toho, jak dlouhý text se právě čte:

  • Pod 50 normostran = 1 týden
  • 50 až 100 normostran = 2 týdny
  • Nad 100 normostran = 3 týdny

Některé části seznamu jsou volitelné. Na základě toho, které texty si skupina zvolí, se celková délka čtenářského kroužku pohybuje mezi 14 až 16 týdny (kolem 3,5 měsíce).

Diskuze nad texty

Když se skupina sejde, aby společně probrala přečtený text, doporučujeme věnovat se postupně těmto třem otázkám:

  1. Jaké jsou hlavní myšlenky textu?
  2. Jaký máme na tyto myšlenky názor?
  3. Jak se můžeme tímto textem inspirovat v politické praxi?

Seznam textů

0. Úvod

Tento text čtěte společně s následujícím blokem č. 1:

  • Odkud se berou správné ideje?
    Mao Ce-Tung, 1963
    2 normostrany
    —
    Kratičký Mao Ce-tungův spis z roku 1963, Odkud se berou správné ideje?, bude úvodem do našeho společného studia. Mao v něm krátce pojednává o tom, co rozhoduje o správnosti myšlenek a teorií. Jelikož nás čeká právě studium teorie, jedná se tak o text velice příhodný.

1. První principy

Vyberte jeden z následujících textů:

  • Zásady komunismu
    Friedrich Engels, 1847
    20 normostran = 1 týden
    —
    Předtím, než byl vydán Komunistický manifest, napsal Engels sám dva jeho návrhy v formě otázek a odpovědí. Zásady komunismu z roku 1847 jsou druhým tímto návrhem. Pro tuto svou přímočarou formu je tento text mnohými jako prvotní úvod do marxismu před Manifestem preferován. Ačkoliv se nejedná o tak ikonické dílo, jakým je Manifest, jistě stojí za přečtení.
  • Komunistický manifest
    Karl Marx & Friedrich Engels, 1848
    36 normostran = 1 týden
    —
    Komunistický manifest, který spolu v roce 1848 sepsali Marx s Engelsem, je asi prvním textem, který si člověk s těmito autory spojí. Tento klasický text byl napsán v době intenzivní revoluční atmosféry, ve které se celá Evropa v těchto letech nacházela. Jeho cílem byla především agitace a volání do zbraně, které bylo doprovázené teoretickou osvětou. Určité části textu autoři po letech hodnotí jako zastaralé a je nutné na ně nahlížet v kontextu doby (např. „deset opatření“ z druhé kapitoly). Jedná se však o jeden z nejdůležitějších dokumentů historie komunistického hnutí a jako o takovém o něm Lenin řekl: „Tento nevelký spisek vydá za celé svazky: jeho duch žije a dodnes pobízí vpřed všechen organisovaný a bojující proletariát civilisovaného světa.“
    —
    Rozbor v podcastu Red Menace

2. Vědecká metoda

  • Vývoj socialismu od utopie k vědě
    Friedrich Engels, 1880
    52 normostran = 2 týdny
    —
    Friedrich Engels vydal v roce 1880 krátký spis s názvem Vývoj socialismu od utopie k vědě. Toto dílo bylo za účelem vytvoření přístupného a krátkého úvodu do vědeckého socialismu (takto nazývali Marx s Engelsem své postoje) seskládáno ze tří kapitol Engelsova magnum opus, Anti-Dühring ‒ pana Evžena Dühringa převrat vědy, vydaného v roce 1876. Engels zde ve velmi stravitelné podobě vysvětluje termíny jako je materialismus a dialektika a aplikování jejich spojení (dialektického materialismu) na studium mechanismů lidské společnosti ‒ tedy historického materialismu. Takto dokazuje, že jeho a Marxovy názory sice na postoje prvních utopických socialistů v lecčem navazují, ale že je ve své podstatě revolučně plně přesahují.
    —
    Rozbor v podcastu Red Menace

3. Politická ekonomie

  • Námezdní práce a kapitál
    Karl Marx, 1849
    42 normostran = 1 týden
    —
    Spis Námezdní práce a kapitál publikoval Marx původně napříč dubnem roku 1849 v radikálním deníku Neue Rheinische Zeitung, jehož byl šéfredaktorem. V důsledku eskalace tehdejších událostí a tím nuceného ukončení publikace zůstal text nedokončen. V roce 1891 byl pod Engelsovým vedením znovu publikován a redigován (viz předmluva). Jedná se o nepostradatelný Marxův úvod do pohybů a rozporů kapitalistického výrobního způsobu.

4. Marxistický feminismus

  • O společenské základně ženské otázky
    Alexandra Kollontai, 1909
    20 normostran = 1 týden
    —
    Alexandra Kollontai, bolševická revolucionářka, první sovětská lidová komisařka sociálního zabezpečení a pravděpodobně první ženská velvyslankyně v historii, napsala O společenské základně ženské otázky v roce 1909. Středobodem textu je otázka ženské emancipace a její poměr k boji za komunistickou společnost. Kollontai přemítá nad otázkami, zdali je možný nadtřídní zápas za osvobození žen či zdali je možné ho dosáhnout v třídní společnosti. V díle kritizuje instituci buržoazní rodiny a omezenost liberálního (buržoazního) feminismu.
    —
    Rozbor v podcastu Red Menace

5. Nutnost revoluce

  • Sociální reforma nebo sociální revoluce?
    Rosa Luxemburg, 1900
    70 normostran = 2 týdny
    —
    Marxistická teoretička, komunistická revolucionářka a mučednice Rosa Luxemburg napsala polemický text Sociální reforma nebo sociální revoluce v reakci na stoupající vlnu oportunismu a reformismu v 2. Internacionále, zde konkrétně v Sociálně-demokratické straně Německa a osobě Eduarda Bernsteina. Luxemburg v této brožuře zdůrazňuje nevyhnutelnost revoluce v boji za komunistickou společnost a boří zde Bernsteinovy představy o pokojném přerůstání kapitalismu v socialismus.

6. Role státu vůči revoluci

  • Stát a revoluce
    V. I. Lenin, 1917
    113 normostran = 3 týdny
    —
    V průběhu 1. světové války a mezi dvěma ruskými revolucemi si dal Vladimir Iljič Lenin za úkol uvést na pravou míru otázku marxistického pojetí státu. Ve svém dnes již klasickém díle Stát a revoluce systematicky prochází historicky materialistickou analýzu státu provedenou Marxem a Engelsem, aby ji postavil do kontrastu k názorům vůdců 2. Internacionály, zde osobě Karla Kautského. V polemice proti tehdejším revizionistům a oportunistům zde Lenin otevírá klíčová témata socialismu, komunismu a diktatury proletariátu.
    —
    Rozbor v podcastu Red Menace

7. Leninismus

  • O základech leninismu
    J. V. Stalin, 1924
    97 normostran = 2 týdny
    —
    Po smrti V. I. Lenina na začátku roku 1924 v komunistické straně propukl spor o obecné směřování Říjnové revoluce a o interpretaci Leninova díla. Do tohoto ideologického zápasu vstoupil i Josif Vissarionovič Stalin se spisem O základech leninismu. V něm systematizuje hlavní Leninovy přínosy vědeckému socialismu a dochází k závěru, že v průběhu ruské revoluce byl marxismus obohacen o mnoho nových univerzálně platných teorií a že tak prošel kvalitativní proměnou. Toto nové stádium marxismu nazval marxismem-leninismem.
    —
    Rozbor v podcastu Red Menace

8. Materialistická dialektika

  • O rozporu
    Mao Ce-Tung, 1937
    47 normostran = 1 týden
    —
    Spis O rozporu je jednou ze stěžejních Mao Ce-tungových filozofických prací. Mao zde rozvíjí dialektické nazírání na svět, konkrétně zákon rozporu, neboli zákon jednoty protikladů. Osvětluje komplexní téma dialektiky a odkrývá teoretické jádro zrcadlící se ve veškeré jeho analýze a praxi.
    —
    Rozbor v podcastu Red Menace
  • Volitelně: Mao Zedong’s “On Contradiction” Study Companion
    Kolektiv Redspark, 2019
    81 normostran
    —
    Text O rozporu opatřený komentáři s vysvětlivkami, příklady a dnešními souvislostmi. Anglicky.

9. Teorie poznání

  • O praxi
    Mao Ce-Tung, 1937
    20 normostran = 1 týden
    —
    Ve spisu O praxi se vracíme na začátek našeho studia, k tématu nastíněnému v Maově díle Odkud se berou správné ideje?. V tomto textu, napsaném o skoro 30 let dříve, rozebírá Mao své myšlenky v rámci širšího kontextu, posuzuje různé filozofické přístupy zabývající se touto otázkou, aby ve finále v závěru textu přednesl hlavní myšlenky marxistické teorie poznání. Spis O praxi tak náš studijní kroužek uzavírá a pobízí nás k reflexi nově nabytých poznatků.
    —
    Rozbor v podcastu Red Menace, navazující rozbor