Druhý svazek Základů marxismu nás v dalším výběru z Marxova a Engelsova politického, filozofického a ekonomického díla zavádí hlouběji do studia vědeckého socialismu a kritiky naší současné, kapitalistické společnosti. Svou „bezohlednou kritikou všeho existujícího“ nás autoři neustále pobízí k pokračování svého odkazu a poskytují nám mocný nástroj – marxistickou metodu. Chopíme-li se této myšlenkové zbraně a po boku pracujících mas učiníme útrum společenským neduhům, válkám a klimatické krizi, je jen čistě na nás. Jak pravila velká revolucionářka Rosa Luxemburg: „Buržoazní společnost stojí na rozcestí, buď přejde k socialismu, nebo upadne do barbarství.“
Kniha obsahuje texty:
- Kritika gothajského programu – Karl Marx (1875)
- O autoritě – Friedrich Engels (1873)
- Ludwig Feuerbach a vyústění klasické německé filosofie – Friedrich Engels (1886)
- Dopis Josephu Blochovi – Friedrich Engels (1890)
- Mzda, cena a zisk – Karl Marx (1865)
- Tak zvaná původní akumulace – Karl Marx (1867)
Autoři: K. Marx, F. Engels
Editor: Comrade Dodo
Počet stran: 216
Vazba: V2, měkká, lepená
Rozměr: A5
Ukázka z knihy:
Předmluva
Vážené čtenářstvo, do rukou se vám dostává druhý svazek Základů marxismu. Zatímco první svazek si dal za cíl seznámit nás s úplnými základy vědeckého socialismu, druhý svazek na těchto základech staví a naše znalosti dále prohlubuje a upevňuje. Nyní si velice krátce představíme texty, se kterými se v průběhu čtení knihy setkáme.
Úvodním textem knihy je Kritika gothajského programu, napsaná v roce 1875 Karlem Marxem. Samotné Marxovy poznámky k programu a dva přiložené Marxovy a Engelsovy dopisy, adresované socialistickým lídrům, reagují na situaci v německém socialistickém hnutí. Objektem kritiky je tzv. gothajský program, návrh programu budoucí sloučené Sociálně demokratické dělnické strany. Tento program nové strany obsahoval dle Marxe hrubé ústupky jedné ze slučovaných stran, Všeobecnému německému dělnickému spolku, který byl v roce 1863 založen Ferdinandem Lassalem a i po jeho smrti byl nadále prolezlý jeho oportunistickými a obecně nesprávnými myšlenkami. V tomto kritickém dokumentu staví Marx proti Lassalovským tezím myšlenky vědeckého socialismu a jasně se zde dotýká mnoha doposud nepřímo adresovaných problematik. Je to právě v tomto textu, kde rozpracovává nejen myšlenku diktatury proletariátu, marxistického pojetí státu a dvou fází komunistické společnosti. Jedná se o jeden z mnoha textů, který byl uveřejněn Engelsem až po Marxově smrti.
Následuje dnes již proslulý Engelsův hlod na adresu anarchistického hnutí, dotýkající se boje anarchistů proti autoritářství. Tento text, nazvaný O autoritě, je součástí ideologického zápasu Marxe a Engelse s anarchistickými směry v I. Internacionále, v jejichž čele stál tehdy ruský anarchista Michail Bakunin. Rozpory mezi anarchismem a marxismem trvají dodnes a Engelsův spis má tak nadčasový význam.
Prvním převážně filozofickým textem knihy je Ludwig Feuerbach a vyústění klasické německé filosofie, který napsal Friedrich Engels po Marxově smrti, poté co byl redakcí Neue Zeit požádán o kritické zhodnocení Starckovy knihy o Feurbachovi. Engels této příležitosti využil k tomu, aby dal jasně najevo svůj a Marxův vztah nejen k Feurbachově odkazu, ale také k Hegelovi a materialismu. Text je vynikajícím úvodem do pokročilejší marxistické filozofie.
Druhý filozofický text je Engelsův Dopis Josephu Blochovi z roku 1890, ve kterém je skvěle zodpovězen Blochův dotaz týkající se problematiky vztahu ekonomické základny a ideologické nadstavby společnosti a především otázka, zdali jsou ekonomické vztahy ve společnosti jediným určujícím faktorem či nikoliv. Jedná se o jeden z vícera pozdních Engelsových textů, ve kterých se snažil, v rychle se rozvíjejícím marxistickém hnutí, rozporovat mnohé nesprávné interpretace Marxových a svých textů.
Prvním ekonomickým příspěvkem do této knihy je původně zápis přednášky Karla Marxe z roku 1865 na zasedání ústřední rady Mezinárodní asociace pracujících (lépe známé jako I. Internacionála). Tento zápis byl posléze v roce 1898 vydán Marxovou dcerou, Eleanor Marx Aveling, pod titulem Mzda, cena a zisk. Text přednášky napsal autor rok před vydáním svého nejznámějšího díla ‒ Kapitálu. Můžeme tedy mluvit o tom, že Marxovy ekonomické teorie jsou zde již skoro plně rozvinuty a forma jeho přednášky dělá z tohoto textu perfektní ponor do marxistické kritiky politické ekonomie.
Druhý svazek Základů marxismu uzavírá 24. kapitola z Marxova Kapitálu s podtitulem Tak zvaná původní akumulace. V tomto textu si Marx dává za cíl historicky objasnit, jakými způsoby probíhala transformace feudální společnosti do společnosti kapitalistické, a pomocí nespočta historických pramenů líčí tento proces bez jakýchkoliv příkras a přetvářek. Před našimi zraky se tak vyjevuje tragický obraz dětské práce, ožebračování obyvatelstva, koloniálních zvěrstev a otroctví ‒ tedy násilného vytvoření podmínek pro zrod moderní kapitalistické společnosti, jejíž ideologové tuto loupeživou historii raději přehlížejí.
Pevně doufám, že nám nově nabyté vědomosti pomohou k utvoření nové, opravdu revoluční, komunistické strany, s jejíž pomocí překonáme kapitalismus a vykročíme směrem k beztřídní společnosti a k záchraně lidstva před nespočtem výzev 21. století.
Revoluční marxismus 